úterý 4. srpna 2015

Jahoda v Instagramu 7/15

Mobilní fotky za červenec jsou tu a s nimi i malá, nepříliš podstatná, změna v názvu instagramových článků. Rozhodla jsem se zrušit číslování a jednoduše daný díl označovat příslušným měsícem. Měla jsem to v plánu již delší dobu, ale nyní jsem překonala lenoru na to došlo.

Jinak je vše při starém. Stále jsem závislá na cukru...


... a pořád s tím nehodlám nic dělat.



Maximálně to občas proložit jinou dobrotou. Zde za dohledu chrabrého tankisty na pikniku.


Jinak, dokud k tomu je příhodné počasí, užívám si podvečery ve svém městském výběhu velikosti metr krát dva, tedy na balkoně. Většinou ve společnosti obrázkového časopisu a samozřejmě něčeho k zobání.




A když už se v červenci na lehátku kvůli vysokým teplotám nedalo vydržet, schovala jsem se třeba k pracovnímu stolu. I když, pracovnímu asi není to správné slovo. Na tom stole se nikdy nepracovalo. On totiž většinou přes hromady korálků není ani vidět.


Jeden z posledních výtvorů tetky Straky. Protože jak můžete vidět níž, mám toho málo.





A to byly jen části. Foto celé skříně bude.


V nákupech jsem se minulý měsíc opět docela krotila. Tedy před dovolenou. Zde nutný opalovačák. Taky peeling, neb už jsem se díky horkému počasí a třiceti sprchách denně loupala jako hadice. Sprej na vlasy sliboval sluneční ochranu, takže mi to k moři přišlo jako dobrý nápad. No a ten lak, ten dělejte že nevidíte. Ten jsem fakt nepotřebovala.


Na cestovní sadu La Roche - Posay jsem narazila náhodou v lékárně. Stála něco pod stovku, tak jsem ji vzala. Opalovací krém (pidivelikostí vystačí tak maximálně na natření mého velkého nosu) mám jako nouzovku v kabelce. Micelárku, pleťový krém a vodu ve spreji jsem vzala na dovolenou.


Ve Fannu se objevili Mimoňové a to jako potřeba, nepotřeba, s tím se nedalo nic dělat. 


Taky teď ujíždím na zlatých a stříbrných tetovačkách. Naštěstí se dají sehnat na eBayi jen za dvacku.


A pak jsem si koupila košík. Nevím k čemu, ale strašně se mi líbil. Tak jsem si v něm chvíli přenášela věci po bytě, chvíli v něm byly utěrky na vyžehlení a taky jsem ho párkrát použila při cvičení. Neměla jsem potřebný medicinbal ani těžší činku, tak jsem naházela ty malé s pár dalšími krámy do košíku a cvičila s ním. Kreativitě zdar.


Posledním přírůstkem do mého pestrého osobního vlastnictví se stala výhra od Lentilek. Polaroid Instax mini, film a hromada Lentilí.


Je to roztomilouš. Hezky jsme se s ním vyblbli v Benátkách. A nejvíc zajímal místní nutiče čehokoli, museli jsme zodpovědět spoustu otázek na funkčnost, cenu a nakonec stejně zdrhnout. Jistě už viděli nový podnikatelský záměr v prodeji rychlých fotografií. Takže kdo pojede za rok na San Marco, nesežene selfie tyč, ale fotku.


Třeba takovouhle.


V Benátkách jsme byli už po několikáté, takže tentokrát jsme to pojali jako courání bočními uličkami na slepo a plavbu po okolních ostrovech.


Pak bylo na programu také plenění Kika, ale o tom až příště...


Jinak jsme dovolenou trávili především sžíráním čehokoli...






Na pláž jsme se dostali jen výjimečně. A stejně, ani tam nebyl program příliš jiný...


Taky máme v nohách ale desítky kilometrů. Přece jen všechny ty občertvovny nebyly úplně u sebe :D


Pouliční malířka. 


Italská ikona.


A suvenýr. 9,5 kg těstovin :D


Chlupáče jsme po dobu dovolené opět umístili do ověřeného pěti hvězdičkového penzionátu "U rodičů". Spokojení a vykrmení už jsou, stejně jako my, zase doma.





Tak čau za měsíc!

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Váš kometář!