středa 11. března 2015

Indie - přílet

Dneska si dáme zase trochu Indie;) Minule jsem se rozepsala o tom, co naší cestě předcházelo, nyní se trochu mrknem na první dojmy.

Delhi Haat

Dlouho jsem přemýšlela, jakou formu článků zvolit. Nakonec jsem je napsala tak trochu jako deník. Váhala jsem, zda je to ta správná cesta, ale uvidíme, jak dlouho vás to bude bavit. A až já za rok zapomenu, jaké to vlastně bylo, budu si to mít kde přečíst;). Takže jdeme na to...

Po příletu do Dillí na nás venku před halou čekala tlupa pokřikujících taxikářů nabízejíc své služby a hlasitě se na nás vrhla. Naštěstí průměrný Ind velikostně odpovídá drobnější české ženě, takže Velký Ind (který vyčnívá i u nás) a naši přátelé, kteří přiletěli před námi, byli vidět už z dálky, našli jsme je hned a vydali se na cestu k našemu dočasnému domovu.

Co se týče ubytování, Velký Ind má obrovský byt, takže celou naši skupinu vzal i v tomto směru pod svá křídla.

A zatímco on, chudák, musel ráno do práce, neb byl pátek, my jsme dospali procestovaný den/noc a v jednu nás vyzvedl řidič. Vzhledem k tomu, že jsme přiletěli v noci, kdy doprava sice stále pulzuje, přesto je ale trochu slabší, právě teď jsme se poprvé setkali s indickou silnicí v plné síle. Pruhy - neexistují. Někde jsou namalované, někde ne, každopádně všichni si jezdí jak chtějí. Jede ten rychlejší. Nebo ten co je prostě víc vepředu. Či ten, co má silnější nervy. Nikdo nesundá ruku z klaksonu. Přesto místní se v tomto chaosu pohybují s neskutečnou jistotu. Vše má svá vnitřní pravidla, i když je evropan možná nechápe. Jedno lehké troubnutí znamená něco jako "pozor, jsem tady..." nebo "prosím tě, mohl bys...". Čím je troubení silnější a delší, tím se naléhavost sdělení stupňuje. Nehodu jsem ale za celou dobu našeho pobytu neviděli jedinou. Jen lehké ťuknutí, kvůli kterému se ani jeden ze zúčastněných nenamáhal vylézt z auta. Většina vozidel je omlácená jak plechovka fazolí z Tesca. Jo a v Indii se jezdí opačně, vlevo. A řidič sedí vpravo. Jako v Anglii.


V Indii se na kole přepravuje úplně všechno

Přechody pro chodce v Dillí jsou, ale není jich mnoho. Funguje tu pravidlo, které by se dalo popsat asi takto - je-li v danou chvíli na vozovce před tebou o jedno auto míň než obvykle, jdi a udržuj konstantní rychlost, zbylá auta zastaví. Takže pevné nervy, klapky na oči a start.


První místo, kam nás šofér vzal, byl maličký trh s kořením a masem, v některých případech ještě živým. Ohromně to tam páchlo a trochu řidiče podezřívám, že nás chtěl na úvod vyděsit :). 

Dva měsíce v Indii a byl by ze mne vegetarián

Škoda že fotka nedokáže přenést ten neuvěřitelný smrad...

Co se týče zmíněného masa, indové jedí především kuřecí. Kráva je tu, jak jistě víte, posvátná. Běžně v restauracích či obchodech na krávu či pašíka nenarazíte. Ale samozřejmě, kdo se v místě vyzná, dokáže si i tu kravku najít... Velmi mnoho indů je vegetariány (což vychází často z náboženství) a stejně tak dost restaurací maso vůbec nepodává.


Zato na ulici tato zvířata uvidíte skoro všude. Stejně jako u nás jsme zvyklí na potulné kočky, tady potkáte krávy, prasata, opice a psy. Krávy se prochází uprostřed rušných silnic, někdy jdou spořádaně v pruhu s auty, jindy prostě s ledovým klidem přechází a nerozhází je ani indické zběsilé troubení. Stravují se na všudypřítomných hromadách odpadků a zcela běžně jí i igelitové pytle nebo pet lahve. Fakt. Taky to nechápu. Celkově jsou v Indii horkým tématem. Jednu dobu se v centru Dillí přemnožili a vláda je v tichosti začala odvážet kamsi na venkov. To se ovšem nelíbilo zarytým příznivcům a kravky organizovaně ochraňovali a vznikaly nepokoje:) Přesto, že jich tenkrát spoustu odvezli, postupně se vrací. Město jim ale zřejmě příliš nesvědčí, ty v Dillí jsou kost a kůže, zatímco ty, co jsme potkali v menších městech (pořád o rozloze Prahy), vypadají podstatně lépe. Otázkou zůstává, co se děje s mrtvými zvířaty, za celou dobu jsem nikde žádné neviděla.

Taková úplně běžná situace

Kuk!

Po zmíněném trhu byly další zastávkou ty turistické v Delhi Haat. Zde si bratr Velkého Inda vyzkoušel smlouvání a koupil první šálu. My se zatím rozkoukávali s tím, že se na místo stejně ještě vrátíme. Chyba. Poslední den, který jsme chtěli využít k nákupům, probíhali v Dillí volby, takže bylo všude zavřeno. Indové celkově mají obrovské množství svátků a důvodů, proč nejít do práce :). Zrovna teď o víkendu bylo Holi - oslavuje se konec zimy a lidé na ulicích po sobě hází barvou... Tohle bych vážně chtěla zažít! (I když jsou některé prý trošku jedovaté :D)

Zdroj a více fotek tu

Delhi Haat. Papučky?


Následně nás vzal řidič na okružní jízdu po městě a ukázal nám např. prezidentský palác, Delhi Gate a další místní zajímavosti. 

Prezidentský palác

Po návratu jsme s Velkým Indem vyrazili na nákup do blízkého obchodu a předzásobili se potravinami na několik dalších dní. I naše první indické jídlo jsme od jeho hospodyně dostali. Naštěstí, na rozdíl od restaurací, je obeznámena s tím, co znamená "mírně pikantní", takže jsme si pochutnali, lehce oslavili příjezd a druhý den dopoledne jsme už vyrazili na hory. A o tom zase někdy příště ;)

8 komentářů:

  1. Díky za článek, přítel je zrovna pracovně v Dillí, tak o to větší hodnotu pro mě tvůj článek má. Lákalo by mě do Indie jet, ale bojím se...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Luci, neboj se, je to tam skvělé! Moc se mi tam líbilo a ráda bych se tam někdy vrátila. A to nejsem žádná odvážná cestovatelka. Sice jsme chodili ve skupině, ale neměla jsem tam sebemenší problém.

      A nech si dovézt od přítele něco od Khadi nebo Himalaye, tady je to drahé a tam to stojí pár kaček. Vitamínová maska Khadí je snad nejlepší, co jsem kdy měla.

      Vymazat
    2. Oprava, ovocná, ne vitamínová ;)

      Vymazat
  2. Jé, díky za tip, právě se měl ptal, co mi má přivést a já nevěděla :-) Tak tu masku mu určitě napíšu, snad ji sežene a podívám se ještě na další věci :-) Vím, že Indie je velká země a asi nemá smysl na základě událostí generalizovat, ale jako bledá blondýna mám opravdu divný pocit...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Himalayu mají ve většině lékáren. Khadi jsem kupovala v Dillí na letišti, taky v čemsi, co připomínalo lékárnu. Ale mají tam trochu jiné obaly, oproti těm, co se prodávají u nás, tak asi nemá moc cenu mu posílat třeba fotku ;) Fotka masky je na mém IG. Vyšla asi na 80 Kč. Růžová voda stála tak 40. Zubní pasta Himalaya do dvacky, možná i míň, tady 180. Příště si toho napakuji plný batoh :D

      Je fakt, že běloch je tam docela nepřehlédnutelný. Ale většinou v dobrém, se mnou se chtěli všichni fotit :D Ale v noci bych do starýho sama fakt nešla :)))

      Vymazat
    2. Tak už jsem mu napsala seznam, jsem zvědavá, co doveze :-) růžovou vodu mám taky na seznamu :-)))

      Vymazat
  3. Fotky parádní! :)
    Když jsem byla malá, tak babička pracovala u telátek a my jsme tam hrozně rádi chodili. Jednou jí tam uteklo z "domečku" telátko a s bratránkem jsme ho hrdinsky chtěli zahnat, teda až do té doby, než se tele otočilo a běželo na nás. Vzali jsme nohy na ramena a zastavili jsme se až v šatně :D

    Asi bych měla problém s dopravou, hlavně kvůli opačnému směru jízdy. V Anglii mě kvůli tomu nejednou málem žvejklo auto. Bo)

    Vegetariánům se ani nedivim.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tam ty krávy lidi vůbec nevzrušují, jsou zvyklé. Horší jsou opice, když se proti mně jedna s šíleným výrazem rozběhla, měla jsem trochu nahnáno;)

      Vymazat

Děkuji za Váš kometář!