pondělí 27. října 2014

Umělé řasy

To je téma poněkud kontroverzní (mluvíme-li o těch stálých). Spousta slečen je miluje, některé z nich je mají hezké, jiné ne. Stejně tak hromada žen umělé řasy militantně nenávidí a vykřikuje, že plastová košťata lepená chemikálií by si nikdy dobrovolně na oko nedala. Nepatřím ani k jedné, ostře vyhraněné, skupině. Řasy lepené technikou „řasa na řasu“ jsem nosila necelé dva roky a před nedávnem sundala. Neměla jsem k tomu žádný objektivní důvod. Prostě mne přestaly bavit. Sepsala jsem pár postřehů z mojí „praxe“. Pokud vás to zajímá, uvařte si čaj a sežeňte sušenku, dneska je to na dýl.

V případě, že nad řasami uvažujete, alfou a omegou je najít šikovnou kosmetičku (patvar řasařka odmítám), která vám je udělá hezké, přirozené a především nandá správně. Nebojte se poptat známých i neznámých žen, u kterých se vám výsledek líbí, kam chodí a jak jsou spokojené. Zapomeňte na slevové portály. Neříkám, že nabízené služby musí být nutně špatné, ale je to prostě risk. Viz. moje první zkušenost :

Řasy se mi líbily a chtěla jsem je. Moje jsou totiž absolutně rovné a rostou dolů, takže nejsou z čelního pohledu moc vidět. Ne, kouzelné řasenky, ani kleštičky mi je nenatočí. Osobně jsem tenkrát nikoho, kdo by umělé nosil neznala a cizích lidí mi bylo blbé se ptát. Máma chodí na gelovky do salonu, kde pracuje i paní s řasami. Klientky prý odcházely spokojené, kvalitu řas na dálku sice úplně neviděla, ale slečny manikérky tvrdily, že je šikovná. Takže jsme se dohodly, já dostala poukaz na proceduru k Vánocům a v lednu naklusala do salonu. Paní milá, o tom žádná. Vše mi pěkně vysvětlila, doporučila konkrétní „chlupy“ a já po dvou hodinách slézala z křesla nově ořasená. Hmm. Prvně mne zarazilo, že když jsem namítla, že jedna řasa je blbě přilepená a čouhá mi dolů a prosila bych ji opravit, místo šetrného odlepení, mi řasu vytrhla! Au! Dnes bych to v životě nedopustila, ale tenkrát, neznalá, zmatená a blbá, jsem ji obětovala. Odcházela jsem s pocity smíšenými. Řasy byly ohromně výrazné a tvrdé. Asi nezvyk, říkala jsem si. Ráno jsem se budila s podrážděnými, bolavými a opuchlými víčky (decentně, prosím vás, nepředstavujte si boulovaté slzící monstrum s přechozeným očním zánětem, zbytek rozumu ještě mám). Za pár dní jsem se rozhodla, že tohle musí pryč, žádná paráda za takové nepohodlí nestojí. A o zdravotní problémy jsem samozřejmě tuplem nestála. Nyní přestanou všechny odpůrkyně moudře pokyvovat hlavou, že ony si to myslely a nikdy by…. Za všemi komplikacemi totiž stálo pouze neodborné nalepení, kdy mi začátky umělých řas trčely (cca milimetr) nahoru k víčku a píchali mne do něj. A taky jsem neměla hezky jednu na jednu, ale sem tam pěkný chomáček lepidla a řasy slepené. Mňam. Slečna, ke které jsem zašla už na doporučení, mi řasy šetrně sundala a po dohodě nakonec přilepila nové. Kratší. Tenší. A správně. Od té doby jsem ani nevěděla, že je mám. Samozřejmě vyjma pohledu do zrcadla.

Takže – dobrá kosmetička, dobrá kosmetička, dobrá kosmetička, jasný!?

Druhý den po aplikaci



Takhle to vypadá, když je zapomete před focením pročísnout (srovnat)

Řas existuje spousta druhů. Odhlédneme-li od značky, jde především o délku, zakřivení oblouku a tloušťku. Já měla řasy relativně krátké a tenší, neb mi záleželo na přirozenosti. Toto by vám měla doporučit kosmetička, po tom co jí sdělíte své představy. 

Týden po aplikaci



Taky si můžete vybrat barevné, či flitrované, ale to snad jen na nějakou příležitost, takové jsem nikdy neměla, ani na ulicích běžně nevídám. Dřív se hojně vyskytovaly i kamínky přilepené v koutcích na řasách, ale jak jsem si všimla, tento trend už docela opadl. Přijde mi to spíš jako takové razítko, upozornění – tady jsou umělé řasy, bacha, čum. Za mne ne e.

Dva týdny po aplikaci



Sama procedura lepení není nijak bolestivá, nebo obtěžující. Prostě přijdete, lehnete si na lehátko a kosmetička vám spodní řasy zafixuje, aby se jí tam nepletly, něčím, co bych přirovnala k lepící pásce (je to takový tvarovaný polštářek s výživnou maskou. I když ta první umělkyně mi tam opravdu nalepila matnou izolepu se sdělením, že je to jedno a stejně ona maska nesmí být na obličeji déle než určitý krátký časový úsek a toto řešení je tedy vlastně lepší. Ehmm…). Pak vám rozžne lampičku do očí (zavřených), takže si připadáte, že jste na pláži, zalitá sluncem a následně už jenom ležíte a ona lepí. Není to skoro cítit, často jsem u procedury usla :) 

Tři týdny po aplikaci



Vlastní řasa, jako každý jiný chlup, roste. Její životnost je tuším cca 3 měsíce. Pak vypadne a na jejím místě naroste nová. Takže, logicky, je třeba umělé mrkačky chodit opravovat. Jak často, je silně individuální věc. Některé ženě rostou řasy rychle, některé méně, ta je má tak husté, že když jich pár vypadne, ani si nevšimne, jiná by je na prstech ruky spočítala a každou ztrátu skoro obrečí. V tomhle ohledu, jsem, myslím, průměr a stačilo mi chodit jednou za čtyři týdny. Nebudu lhát, po třech by to bylo lepší, ale po čtyřech ještě naprosto v pohodě. Párkrát se mi neplánovaně povedlo dát i pět, to např. když byla slečna kosmetička na dovolené a už to fakt nebylo pěkný. Takže si vyzkoušejte, jak jste na tom a intervaly neprotahujte (a neobjednávejte se na poslední chvíli, jako já, pak se vám nebude stávat, že se na vás nedostane termín).

Čtyři týdny po aplikaci



O umělé řasy nepřicházíte pouze tak, že vypadnou s vaší vlastní, ale spousta se jich prostě odlepí. Ono to lepidlo zase není žádný Chemoprén, aby vydrželo všechno. Občas prostě stačí si blbě promnou oči a ze dvě řasy jsou v čoudu. Čímž se dostáváme k drobným omezením s umělými chlupy souvisejícím:

Zapomeňte na olejové odličovače. Na spoje olej nesmí, rozpouští lepidlo. Takže bohužel.

Ze stejného důvodu není dobré aplikovat běžnou řasenku. Ale musím přiznat, že za svoji ořasenou kariéru jsem to párkrát udělala a téměř nic se nestalo. 

Pořádné promnutí očí nepřichází v úvahu. I při umývání si musíte dát bacha. Ale velmi brzy jsem se naučila umýt si oko „nahoře a dole“, tedy víčko nad nimi a oko pod nimi. Zní to divně, ale ono to vyplyne ;)

Správně byste taky údajně neměly spát zaryté čumákem v polštáři. Jako abyste si řasy neodrbaly. Ale do spaní mi nikdo kecat nebude, spim jak spim (ano, zarytá) a řasy mě nezajímaj. A taky to šlo.

Musí se česat. Si jako nemyslete, že vstanete a bez údržby budete krásná. No, občas jo, ale alespoň sem tam je potřeba srovnat chlupy do latě kartáčkem. 

Občas se stane, že se někomu na používané lepidlo projeví alergie. Co jsem slyšela, může se dostavit i po delší době nošení. S tím se, myslím, bohužel nedá nic dělat a řasy musí ve vlastním zájmu dolů.

A to je z těch omezení asi tak všechno co mě napadá. Slyšela jsem, že někdo měl strach, což když mu ta „obří“ umělá řasa spadne do oka. To ho přeci musí totálně zmasakrovat. Ujišťuji vás, že nemusí. Není cítit o nic víc, než ta vaše vlastní. Za celou dobu nošení mi tam padla dvakrát – jednou odlepená, a jednou se mi tam nějak protočila ještě přilepená. V obou případech jsem ji bez problému vytáhla a v tom druhém znovu normálně sloužila dál. (Mimochodem, za tu chvíli co je nemám, vylovila jsem přírodních už tak deset).



Pozitivem jsou prostě a jednoduše výraznější/delší řasy. Už když vstáváte, máte na ksichtíku nějaký vylepšující základ a koho nebaví používat voděodolnou řasenku do bazénu jako mne, vypadá konečně trochu slušně i tam.

Spousta slečen si stěžovala na strašný stav vlastních řas po sundání. Tady nevím, na každého to třeba působí jinak. Kdo ví ale, jak je měly nalepené. A jak řasy sundávaly. Mé šly dolů po necelých dvou letech a nechala jsem si je sundat odborně kosmetičkou. Žádných zaručených rad z internetu, jak sundat řasy např. olejem jsem nedbala. První podívání do zrcadla byl opravdu šok. Logicky. Na něco jste dva roky zvyklé a pak to tam není. Srovnat se s běžným stavem mi trvalo asi dva dny. Samotné vlastní řasy byly ale neporušené a ve stejném stavu, jako když jsem s lepením začala. Ale je možné, že to bude individuální.

Mé přírodní řasy. Foceno cca dva týdny po sundání umělých



To je konečně vše, co mne k danému tématu napadá. Pokud vás něco zajímá, ptejte se, budu-li vědět odpovím.Co vy a umělé řasy? Chcete? Odsuzujete? Nějaké zkušenosti? 

10 komentářů:

  1. Skvělý článek! Já o řasách uvažovala, ale nebavilo by mě si to chodit pořád opravovat a já si navíc pořád chmatám do očí, mnu si je, takže jsem usoudila, že to nebude pro mě dobré :-D Kamarádka si byla prodlužovat a už nějaký první týden se jí oddělovaly chomáčky řas, takže asi taky nic moc kvalita kosmetička :-/
    Já si naštěstí vystačím s kleštičkami a řasenkou :-) Ale mohlo by to být lepší, to né že né :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aj, to je právě průšvih. Dneska řasy dělá každá druhá a některý ty ženský si prostě nepřipustí, že jim to nejde. Natočení kleštičkami mi vydží asi tak tři vteřiny :( Lepší to může být vždycky, chtěla bych vidět ženu, která je se vším spokojená :D

      Vymazat
  2. krásný článek.. já je jednu dobu chtěa hodně, ale odradilo mne to, že jsem nositelka čoček a ten první den je nemohu nosit a to je pro me omezení.. asi to zní hloupě, ale je to tak

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Čočky nenosím, tak to jsem nevěděla, zajímá informace. Vůbec to nezní hloupě

      Vymazat
  3. Zaujímavé čítanie. O umelých riasach som nikdy neuvažovala, nakoľko mám šťastie, že moje vlastné sú celkom výrazné, hustejšie, vytočené... No aj keď sa na svoje riasy nemôžem nejak sťažovať, keď vidím na fotkách ten efekt, tak veru, by som sa aj nechala nahovoriť :) Ale ako vidím, aj tu sa potvrdzuje, že nie každý odborník je ozaj tým odborníkom, akým by mal byť, lebo tvoje skúsenosti sú diametrálne rozdielne. Je ťažké nájsť tú správnu kozmetičku, kaderníčku... a pod.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš-li takové štěstí, umělé vůbec neřeš. Akorát to zbytečně stojí čas a peníze :))

      Vymazat
  4. Tak to je hodně zajímavé! Asi by mě nebavilo chodit každé tři týdny na obnovu, ale jinak mi celá tahle procedura připadá jako dobrá věc a klidně bych ji podstoupila. Moje řasy sice nejsou rovné jako tvé, zato jich mám mnohem míň :)

    OdpovědětVymazat
  5. Hned jsem zas o něco chytřejší! ;)
    Nikdy mě nenapadlo si je dát "natrvalo". Přemýšlela jsem o tom, že bych vyzkoušela ty sundavací, ale jsem na oči hrozně háklivá. Nesnesu, když se mi v nich někdo vrtá (poprala jsem se i s očařem - prostě nikdo mi nemůže naráz dělat takových ohavností, jako je - kapat kapky, svítit baterkou a ještě mi tam strkat lupu!) Sama si sotva nakapu do očí, to musím vždycky trénovat dlouhou dobu, abych tolik netrpěla ;)

    S řasami, nebo bez, oči máš krásně modré! Co já bych za ně dala! ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já zas pořádně nikdy neměla ty sundavací. Mám obavu, že bych si je neuměla nalepit. U očaře s tebou musí být sranda :)) Ale tady by to možná bylo trochu lepší, protože máš oči téměř celou dobu zavřené, do nich ti rozhodně nikdo nesahá, vše se děje na povrchu. Buď jsem necítila vůbec nic, nebo jen jemné "šimrání" ;) Ale zase se řasy lepí pomocí pinzety, otázka je, jestli by ti nevadilo to, že tam někde ta ostrá kovová věc je

      Děkuji :)

      Vymazat

Děkuji za Váš kometář!