pátek 31. října 2014

Lakovna / Detail z brokátu

S-he 323 má krásnou podzimní barvu, kterou už jste u mne mohly vidět tady a tu. Tentokrát jsem ji zkombinovala se zlatou brokátovou Coloramou č. 200 a mám dojem, že jim to spolu moc sluší, co říkáte?





Krásný víkend!

pondělí 27. října 2014

Umělé řasy

To je téma poněkud kontroverzní (mluvíme-li o těch stálých). Spousta slečen je miluje, některé z nich je mají hezké, jiné ne. Stejně tak hromada žen umělé řasy militantně nenávidí a vykřikuje, že plastová košťata lepená chemikálií by si nikdy dobrovolně na oko nedala. Nepatřím ani k jedné, ostře vyhraněné, skupině. Řasy lepené technikou „řasa na řasu“ jsem nosila necelé dva roky a před nedávnem sundala. Neměla jsem k tomu žádný objektivní důvod. Prostě mne přestaly bavit. Sepsala jsem pár postřehů z mojí „praxe“. Pokud vás to zajímá, uvařte si čaj a sežeňte sušenku, dneska je to na dýl.

V případě, že nad řasami uvažujete, alfou a omegou je najít šikovnou kosmetičku (patvar řasařka odmítám), která vám je udělá hezké, přirozené a především nandá správně. Nebojte se poptat známých i neznámých žen, u kterých se vám výsledek líbí, kam chodí a jak jsou spokojené. Zapomeňte na slevové portály. Neříkám, že nabízené služby musí být nutně špatné, ale je to prostě risk. Viz. moje první zkušenost :

Řasy se mi líbily a chtěla jsem je. Moje jsou totiž absolutně rovné a rostou dolů, takže nejsou z čelního pohledu moc vidět. Ne, kouzelné řasenky, ani kleštičky mi je nenatočí. Osobně jsem tenkrát nikoho, kdo by umělé nosil neznala a cizích lidí mi bylo blbé se ptát. Máma chodí na gelovky do salonu, kde pracuje i paní s řasami. Klientky prý odcházely spokojené, kvalitu řas na dálku sice úplně neviděla, ale slečny manikérky tvrdily, že je šikovná. Takže jsme se dohodly, já dostala poukaz na proceduru k Vánocům a v lednu naklusala do salonu. Paní milá, o tom žádná. Vše mi pěkně vysvětlila, doporučila konkrétní „chlupy“ a já po dvou hodinách slézala z křesla nově ořasená. Hmm. Prvně mne zarazilo, že když jsem namítla, že jedna řasa je blbě přilepená a čouhá mi dolů a prosila bych ji opravit, místo šetrného odlepení, mi řasu vytrhla! Au! Dnes bych to v životě nedopustila, ale tenkrát, neznalá, zmatená a blbá, jsem ji obětovala. Odcházela jsem s pocity smíšenými. Řasy byly ohromně výrazné a tvrdé. Asi nezvyk, říkala jsem si. Ráno jsem se budila s podrážděnými, bolavými a opuchlými víčky (decentně, prosím vás, nepředstavujte si boulovaté slzící monstrum s přechozeným očním zánětem, zbytek rozumu ještě mám). Za pár dní jsem se rozhodla, že tohle musí pryč, žádná paráda za takové nepohodlí nestojí. A o zdravotní problémy jsem samozřejmě tuplem nestála. Nyní přestanou všechny odpůrkyně moudře pokyvovat hlavou, že ony si to myslely a nikdy by…. Za všemi komplikacemi totiž stálo pouze neodborné nalepení, kdy mi začátky umělých řas trčely (cca milimetr) nahoru k víčku a píchali mne do něj. A taky jsem neměla hezky jednu na jednu, ale sem tam pěkný chomáček lepidla a řasy slepené. Mňam. Slečna, ke které jsem zašla už na doporučení, mi řasy šetrně sundala a po dohodě nakonec přilepila nové. Kratší. Tenší. A správně. Od té doby jsem ani nevěděla, že je mám. Samozřejmě vyjma pohledu do zrcadla.

Takže – dobrá kosmetička, dobrá kosmetička, dobrá kosmetička, jasný!?

Druhý den po aplikaci



Takhle to vypadá, když je zapomete před focením pročísnout (srovnat)

Řas existuje spousta druhů. Odhlédneme-li od značky, jde především o délku, zakřivení oblouku a tloušťku. Já měla řasy relativně krátké a tenší, neb mi záleželo na přirozenosti. Toto by vám měla doporučit kosmetička, po tom co jí sdělíte své představy. 

Týden po aplikaci



Taky si můžete vybrat barevné, či flitrované, ale to snad jen na nějakou příležitost, takové jsem nikdy neměla, ani na ulicích běžně nevídám. Dřív se hojně vyskytovaly i kamínky přilepené v koutcích na řasách, ale jak jsem si všimla, tento trend už docela opadl. Přijde mi to spíš jako takové razítko, upozornění – tady jsou umělé řasy, bacha, čum. Za mne ne e.

Dva týdny po aplikaci



Sama procedura lepení není nijak bolestivá, nebo obtěžující. Prostě přijdete, lehnete si na lehátko a kosmetička vám spodní řasy zafixuje, aby se jí tam nepletly, něčím, co bych přirovnala k lepící pásce (je to takový tvarovaný polštářek s výživnou maskou. I když ta první umělkyně mi tam opravdu nalepila matnou izolepu se sdělením, že je to jedno a stejně ona maska nesmí být na obličeji déle než určitý krátký časový úsek a toto řešení je tedy vlastně lepší. Ehmm…). Pak vám rozžne lampičku do očí (zavřených), takže si připadáte, že jste na pláži, zalitá sluncem a následně už jenom ležíte a ona lepí. Není to skoro cítit, často jsem u procedury usla :) 

Tři týdny po aplikaci



Vlastní řasa, jako každý jiný chlup, roste. Její životnost je tuším cca 3 měsíce. Pak vypadne a na jejím místě naroste nová. Takže, logicky, je třeba umělé mrkačky chodit opravovat. Jak často, je silně individuální věc. Některé ženě rostou řasy rychle, některé méně, ta je má tak husté, že když jich pár vypadne, ani si nevšimne, jiná by je na prstech ruky spočítala a každou ztrátu skoro obrečí. V tomhle ohledu, jsem, myslím, průměr a stačilo mi chodit jednou za čtyři týdny. Nebudu lhát, po třech by to bylo lepší, ale po čtyřech ještě naprosto v pohodě. Párkrát se mi neplánovaně povedlo dát i pět, to např. když byla slečna kosmetička na dovolené a už to fakt nebylo pěkný. Takže si vyzkoušejte, jak jste na tom a intervaly neprotahujte (a neobjednávejte se na poslední chvíli, jako já, pak se vám nebude stávat, že se na vás nedostane termín).

Čtyři týdny po aplikaci



O umělé řasy nepřicházíte pouze tak, že vypadnou s vaší vlastní, ale spousta se jich prostě odlepí. Ono to lepidlo zase není žádný Chemoprén, aby vydrželo všechno. Občas prostě stačí si blbě promnou oči a ze dvě řasy jsou v čoudu. Čímž se dostáváme k drobným omezením s umělými chlupy souvisejícím:

Zapomeňte na olejové odličovače. Na spoje olej nesmí, rozpouští lepidlo. Takže bohužel.

Ze stejného důvodu není dobré aplikovat běžnou řasenku. Ale musím přiznat, že za svoji ořasenou kariéru jsem to párkrát udělala a téměř nic se nestalo. 

Pořádné promnutí očí nepřichází v úvahu. I při umývání si musíte dát bacha. Ale velmi brzy jsem se naučila umýt si oko „nahoře a dole“, tedy víčko nad nimi a oko pod nimi. Zní to divně, ale ono to vyplyne ;)

Správně byste taky údajně neměly spát zaryté čumákem v polštáři. Jako abyste si řasy neodrbaly. Ale do spaní mi nikdo kecat nebude, spim jak spim (ano, zarytá) a řasy mě nezajímaj. A taky to šlo.

Musí se česat. Si jako nemyslete, že vstanete a bez údržby budete krásná. No, občas jo, ale alespoň sem tam je potřeba srovnat chlupy do latě kartáčkem. 

Občas se stane, že se někomu na používané lepidlo projeví alergie. Co jsem slyšela, může se dostavit i po delší době nošení. S tím se, myslím, bohužel nedá nic dělat a řasy musí ve vlastním zájmu dolů.

A to je z těch omezení asi tak všechno co mě napadá. Slyšela jsem, že někdo měl strach, což když mu ta „obří“ umělá řasa spadne do oka. To ho přeci musí totálně zmasakrovat. Ujišťuji vás, že nemusí. Není cítit o nic víc, než ta vaše vlastní. Za celou dobu nošení mi tam padla dvakrát – jednou odlepená, a jednou se mi tam nějak protočila ještě přilepená. V obou případech jsem ji bez problému vytáhla a v tom druhém znovu normálně sloužila dál. (Mimochodem, za tu chvíli co je nemám, vylovila jsem přírodních už tak deset).



Pozitivem jsou prostě a jednoduše výraznější/delší řasy. Už když vstáváte, máte na ksichtíku nějaký vylepšující základ a koho nebaví používat voděodolnou řasenku do bazénu jako mne, vypadá konečně trochu slušně i tam.

Spousta slečen si stěžovala na strašný stav vlastních řas po sundání. Tady nevím, na každého to třeba působí jinak. Kdo ví ale, jak je měly nalepené. A jak řasy sundávaly. Mé šly dolů po necelých dvou letech a nechala jsem si je sundat odborně kosmetičkou. Žádných zaručených rad z internetu, jak sundat řasy např. olejem jsem nedbala. První podívání do zrcadla byl opravdu šok. Logicky. Na něco jste dva roky zvyklé a pak to tam není. Srovnat se s běžným stavem mi trvalo asi dva dny. Samotné vlastní řasy byly ale neporušené a ve stejném stavu, jako když jsem s lepením začala. Ale je možné, že to bude individuální.

Mé přírodní řasy. Foceno cca dva týdny po sundání umělých



To je konečně vše, co mne k danému tématu napadá. Pokud vás něco zajímá, ptejte se, budu-li vědět odpovím.Co vy a umělé řasy? Chcete? Odsuzujete? Nějaké zkušenosti? 

středa 22. října 2014

Na prodej

Sešlo se mi tu pár věcí, které nevyužiji, tak si je dovolím nabídnout zde. Třeba se budou někomu hodit.


Fluidní make-up Teint Idéal od Vichy

Odstín č. 25 (pokud si nejste jisté, vzorek právě tohoto odstínu mají na vyzkoušení v lékárnách). Použitý pouze párkrát, je na mne tmavý. Zbývá cca 95 %.

Cena 300,- + 60,- poštovné



Pudr True Match od L´Oreal

Odstín D5/W5 Sable Doré/Golden Sand. Jedinkrát použitý. Koupila jsem si ho už podruhé, protože mi vyhovoval, ale teď se mi tu sešlo pudrů několik, tak jeden musel z kola ven.

Cena 150 ,- + 50,- poštovné





Báze pod oční stíny od Clarins

Bohužel mi nevyhovuje, nedrží mi. Snad u někoho najde lepší uplatnění. Zbývá asi 90-95 %.
Cena 200,- + 40,- poštovné




Oční stíny S-he

Velmi málo používané, odhadem tak třikrát.
Cena 30,- + 40,- poštovné





Laky na nehty Essence z limitky Beach Cruisers


Cena 25,-/ks + 40,- poštovné




Všechny fotky jsou aktuální. V případě zájmu pište na email jahodavcokoade@gmail.com. Pokud chcete víc věcí, platíte samozřejmě jen jedno poštovné (to vyšší). Pokud máte možnost, není problém vyzvednout osobně v centru Brna.

pondělí 20. října 2014

Jahoda v Instagramu V

Za uplynulý měsíc jsem na Instagram zase nasypala hromadu obrázků a začínám mít pocit, že na něm ujíždím víc, než je zdrávo. Ale co, kdo si hraje nezlobí...


Začal podzim, takže společenskou nutností každého IG profilu je alespoň jedno foto s touto tématikou :).


Když jsme u té přírody, zaběhla jsem slavnostně svůj stý letošní venkovní kilometr. Pro někoho nic moc, vím, ale já měla radost. Na zpáteční cestě jsem pro jistotu durch promokla, aby to mělo tu správnou váhu a blbě se běželo, ale co. Od té doby jsem nebyla... Sakra.


Zato jsem byla pěkně dlabat. A né jednou. Tady fotogenický model, pan Burgřík, z brněnských Slavností jídla.




Ujíždím na ovesných kaších. Škoda, že je v týdnu moc nestíhám, neb jsem líná vstát dřív. Potřebovala bych osobního kašovařiče. A myslím, že by nás bylo víc. Díra na trhu. Že bych začala podnikat? Ale to bych bych musela brzy vstávat. A to je problém. Jsme tam, kde jsme byly :D.


Snažím se nastolit šetřící režim, ale moc mi to nejde. Těmhle žirafkám (není to vidět, ale jsou chlupatý!) jsem neodolala i přesto, že k nim momentálně nemám co nosit.


K těmhle už co nosit mám, takže jsem je potřebovala taky.


A bez modrých balerín nemůžu být a stávající měly díru na patě. Takže nutnost, chápete :D Se to nějak sešlo ty boty.


Zato co se týče kosmetiky, tam se výjimečně celkem držím. Bioderma Sensibio Rich je tento měsíc v akci Beiderma for everyone za hezkých 99 Kč.


No držím, jsem se trochu ukvapila... Miliondvoustopadesáté laky do sbírky. Ty jsem rozhodně nutně nepotřebovala :)


A tohle jsou suvenýry v výletu, to se může, to se nepočítá!


Když jsem se zmínila o tom výletu... Vídeň, Schönbrunn.


A chlupáči nakonec.





Zdrháme! Mějte se hezky!