středa 30. dubna 2014

Tip na výlet / Jeskyně Blanických rytířů

Cíl dnešního výletního tipu není místem, kvůli kterému bych vám doporučila přejet napříč celou republikou jen proto, abyste se sem mrkli. Upřímně, až takový zážitek to zase není. Ale pokud poblíž projíždíte, nebo to nemáte daleko, určitě tu můžete strávit hezkou část odpoledne.


Jeskyně Blanických rytířů se nachází poblíž městečka Kunštát, cca 40 km od Brna. Jedná se o uměle vyhloubené chodby v pískovcové skále se sochami bájných Blanických rytířů. Nejprve se ale trochu projdete. Jeskyně je totiž na kopci. Ale nebojte, jen maličkém. 


Ve spodní části lesoparku najdete Smyslovou zahradu, původně vytvořenou pro nevidomé a zrakově postižené. Jsou tady rostliny s výraznými vůněmi, keramické koule s nejrůznějšími předměty, které při otáčení vyluzují rozmanité zvuky, podzemní "telefon" a jiné "interaktivní modely". 



Podél stezky k jeskyni se můžete pokochat různými sochami, květinami, nebo třeba i malou vesničkou mezi stromy.


Stanislav Rolínek, tvůrce většiny děl, zde nejprve vytesal sochu T. G. Masaryka. Ta měla 13 m a ve své době byla označována jako největší ve střední Evropě. Dnes už se tu nachází pouze boty na podstavci a obrys sochy. Byla totiž za 2. světové války zničena. Ve snaze o záchranu pana prezidenta nejprve přikryli a obestavěli falešnou chaloupkou. Když to nevyšlo, pokusili se ji rozřezat na několik dílů a poschovávat, aby mohla být později složena. Ani to se nepovedlo.

Vchod do samotné jeskyně hlídá veliký lev. Rolínek lva nikdy neviděl a tohoto vytvořil pouze podle obrázku (stejně jako Masaryka podle známky). Šikovnej kluk. 


Uvnitř se skrývají bájní spící Blaničtí rytíři, v čele s jezdeckou sochou svatého Václava. 



A mají tam netopýry! Jeden nám v průběhu návštěvy občas létal nad hlavou :)

Foceno do absolutní tmy, kvalita tedy nejvyšší, jaké jsem schopná.

Na vrcholu kopce se nachází Burianova rozhledna.



Oficiální stránky s ceníkem, otevírací dobou a dalšími informacemi o místě si můžete prohlédnou zde.


Bonusový tip :) - 20 km odtud se nachází hrad Pernštejn, pokud byste chtěli výlet s něčím spojit.

pondělí 28. dubna 2014

Drobky VIII

Dneska jedeme Drobky na rozlučkové vlně, aneb Krátce o výrobcích, které moji koupelnu opouštějí. V nakupování kosmetiky se poslední dobou trochu krotím, přeci jen mi ale přibyla paletka od Catrice a několik laků. Obojí jste mohly zatím vidět na Instagramu, na blogu se objeví později. A nyní už, jednotliví hrdinové dnešního dne:


Alverde Makadam

Další ze série tělových másel z DM, tentokrát s vůní makadamových ořechů. Ty miluji. Normálně mám pocit, že tyto oříšky nijak moc nevoní, tady ovšem výrobci přidali výrazné sladké aroma. Příliš mě nenadchlo, ale ani mi nevadí. Po prvním rozetření krému mám vždy bílé celé nohy, ale zapracovává se a vstřebává, stejně jako předešlá (melounová) verze rychle. Roztomilu minikrabičku jsem tentokrát vyplácala během pár dní.


Krém není špatný, ale další, nebo dokonce velkou pixli, rozhodně kupovat nepůjdu. Raději se budu těšit, s jakou miniverzí do sbírky DM přijde příště.



Korektor Rimmel

Tuhle věc bych si sama nekoupila. Byla kdysi přibalená k něčemu... tuším k make-upu... zdarma. Potěšilo. Říkala jsem si, že světlý korektor se vždycky hodí. No, tak tento se mi nehodil. Tyčinka je dost tuhá. K aplikaci pod oči je díky tomu nevhodný, než bych jej alespoň trochu zapracovala, jemné oční okolí by mi fakt nepoděkovalo. Na zakrytí pupínku byl zase příliš světlý. A pupínek stejně nezakryl. No, prostě jsem s ním vykonala pár zoufalých pokusů a nyní, po dost dlouhé době, jsem si přiznala, že už na něj stejně nikdy nešáhnu a korektor vyhazuji.

Zdroj


Jahodové Labello...

...jsem konečně dorazila. A strašně jsem se těšila, až to napíšu. Ne že by to byla převratná informace, tak mě prosím trochu omluvte, ale dala jsem si tenhle odstavec jako motivaci, abych pomádu vůbec vypotřebovala. Jinak by mi tu ležela asi fakt dlouho. Koupila jsem si jahodovou ...příchuť?... po letech a první týden ji zbožnovala. Zřejmě nějaká nostalgie, zase. Pak nadšení opadlo a ke konci už mě vyloženě štvalo. Hlavně ta umělá vůně. Tuto už ne.

Zdroj


Olejíček na vlasy L´Oreal Absolut repair

Oleje na konečky hodně střídám. Snad nikdy jsem neměla některý dvakrát. Žádný mě nepřesvědčil, abych si ho koupila znovu. Trochu mi přijdou všechny stejné (v posledních letech jsem neměla ale žádný z drogerie, tamní sortiment nemohu soudit).

Nyní jsem dopoužívala Absolut repair od L´Oreal Professionnel a mohu říct opět jen to, že byl dobrý. Hezká vůně, vcelku lehký, do konečků se dobře vsáknul, účel plnil. Lahvička klasicky s pumpičkou.


A zase jdu o dům dál. Nástupcem v mojí koupelně je Orofluido.

Jedinou výraznou negativní zkušenost mám s olejem od Avonu. Ale je to, už takových cca 15 let, takže složení může být dávno jiné. Tenkrát jsem jej používala. A šla ke kadeřnici na barvu. Nebo přeliv, melír, už přesně nevím. Barva mi v koncích nechtěla chytnout. Po dlouhém laborování kadeřnice přišla na to, že to bylo nejspíš tím olejem. Prý jsem nebyla první... Ale kdo ví.


Znáte nějaký olejíček, který by byl fakt vyjímečný? Lepší než všechny ostatní? Takový, že ho musím vyzkoušet? :)


 Drobky I, II, III, IV, V, VI, VII


pátek 25. dubna 2014

Lakovna / Nude klasika

Po třpytivém a vysoce flitrovaném brokátu jsem dostala chuť na něco kontrastně jednoduchého. Volba padla na Astor Perfect stay v odstínu 107 Perfect look.


Odstín se pohybuje na hraně mezi růžovou a béžovou, je dokonale nenápadný, decentní a neskonale elegantní. 

 
Štěteček má široký a vyhovuje mi. Nanáší se pěkně, v jedné vrstvě je krytí špatné, ve dvou v pořádku. Na obalu inzerují, že by měl být perfektní 10 dnů. Tak to ani náhodou. Vydržel (bez nadlaku) cca týden. V tu dobu byly špičky již lehce ošoupané, ale díky nenápadné barvě to není vidět. Taktéž zmiňovaný "gelový lesk" jsem nepostřehla, řekla bych, že je v tomto ohledu naprosto průměrný.




Nosíte nude odstíny? Nebo jste spíše na barvy?

středa 23. dubna 2014

Guerlain Météorites Compact

Tento pudr se do mého kosmetického kufříku nastěhoval během loňských dnů Marianne. Poslední den akce, navečer, jsem jej vybojovala v Marionnaud. Všechny prodavačky byly v obležení slevu chtivých zákaznic, musela jsem si tu svoji dravě ulovit. Podařilo se mi to asi po dvaceti minutách číhání a lehké neomalenosti v podobě útoku zezadu (kdo po zmínce o dvaceti minutách pochybuje o míře oné zmíněné dravosti, nechť věří, že to byl opravdu excelentní výkon. Některé méně rázné slečny se nedočkaly vůbec). Můj drahý si venku ťukal na čelo a na dálku vyhrožoval domácím násilím, neb "jsem si jen odskočila rychle se kouknout". Pak nastala chvíle vítězného momentu, kdy mi nebohá uštvaná a vysílená prodavačka otevřela ten zpropadený šuplík a do rukou vložila správnou krabičku. (Ano celou dobu jsem bojovala s myšlenkou, že si to prostě v tom pitomým šupleti najdu sama, ale rodiče mě bohužel slušně vychovali.) Svůj malý poklad jsem přenesla k pokladně, zaplatila a velkoryse ignorovala fakt, že do konce měsíce budu asi muset našim ušákům užírat seno. Z obchodu jsem konečně vypadla, celá šťastná a na růžovém obláčku. Partner mě kupodivu nezavraždil, i když jeho otrávený výraz a krvežíznivý lesk v očích hovořil jasně.


Balení je samozřejmě ťuťu. Úplně nejvíc :). Co mě však hodně překvapilo - je plastové. Celou dobu jsem si myslela, že pudřenka je kovová. Né že by na tom záleželo, alespoň si neuženu kýlu, když ho hodím do kabelky, ale stejně mě to malinko zklamalo. A jestli ho někdy upustím na zem, tak to nechci vidět. Otevírá se slušně, pacička k tomu určená je vystrčená ven, takže nehet si nejspíš nezlomím. V krabičce jsem nalezla také černý semišový pytlíček, který na sebe samozřejmě po prvním použití nachytá i ten bordel, který si myslíte, že neexistuje. Musím říct, že vypadá docela humózně a to ho někam nosím málokdy. Ale přeci si tu nádheru neodřu, že. Uvnitř obalu se nachází docela použitelné zrcátko.



Vybrala jsem si odstín 02 Teint beige, tedy ten prostřední (ano dedukujete správně, jsou dostupné tři barvy). 


Krabička skrývá labutěnku/houbičku (nebo jak se ten bazmek odborně nazývá). Provedení této věci bych si představovala u Guerlain trochu lepší, ale to už si nejspíš dost vymrčuju. Použitelná je. Práce s ní mi příliš sympatická není, protože se mi tak nějak nelíbí představa, jak si s její pomocí roztírám pudr po obličeji, na který jsem před několika minutami nanesla krém, tedy je trochu mastný a pak to zase patlám do pudru a tak dokola... no mňam. Přesto houbičku používám, protože efekt je s ní mnohem lepší, než při použití štětce. Alespoň se ji snažím občas desinfikovat sprejem na čištění chlupáčů (štětců, ne králíků, kdyby to někoho napadlo) a jednou za čas umýt, i když mám strach, aby se mi nerozpadla. Při nanesení produktu štětcem, je výsledek mnohem slabší.


Stejně jako všechny meteoritky (prý, já mám jedny), i tohle úžasně voní. Oproti jiné dekorativní kosmetice docela výrazně a nanášení je vyloženě zážitek. Moc dobře se roztírá a na pleti nedělá absolutně žádné neplechy. Obličej je po jeho použití hezčí. Teda nečekejte, že vám rozšířené póry zmiznou, černé tečky odletí a pupínky se odstěhují na Antarktidu. O tomto efektu budete vědět jen vy, nikdo jiný to asi nepozná. Kůže zůstane přirozená, lehce sjednocená, trochu zmatněná a rozjasněná (ne otřpytkovaná, žádné takové věci tam nejsou). Je lehoučký a výrobce tvrdí, že by měl být i vysoce krycí, což bych si tedy představovala jinak. Ale toto nepožaduji, takže u mne dobré.


Většinou ho používám, když se mi nechce nanášet make-up, ale zase nechci jít s úplně "nahou" tváří. Nebo když se s ním chci potěšit.


Tento pudr není nic, bez čeho byste se neobešly. Je to funkční a krásný rozmar. Díky nádhernému obalu a vůni je jeho nanášení potěšením. Pokud sháníte pudr, kupte si něco jiného. Pokud si chcete udělat radost, pořiďte si tohle.


Běžná cena byla myslím 1200 Kč, já jej získala se slevou za 900.

pondělí 21. dubna 2014

Velikonoce

... mě moc neberou. S pomlázkou přijde tak akorát partner a taťka a to ještě kdo ví jestli. Vajíčka tím pádem nebarvím, rozdělávat ten borčus kvůli dvěma vejcím fakt nemá cenu. Občas pomaluji nějakou skořápku pastelkami, když už mám pocit, že to musí bejt.

I tak má tohle období ale tři pozitiva:

1) Začíná jaro. Bude hezky. Nebude hnusně. Nebude zima. Bezva


2) Můžu bez výčitek sežrat (celýho) beránka

Zdroj

3) Je sezóna králíků. Jsou všude. Yep!

Zdroj

Zdroj

Zdroj

Šablona k tisku u zdroje - zde

A jak Velikonoce baví vás? Máte nabarvíno?

pátek 18. dubna 2014

Velikonoční beránek

Kdo si kupuje na Velikonoce beránka v supermarketu? A chutná? Pokud ne, tak se na ty zrůdičky vykašlete a upečte si vlastního. Pokud ano, upečte si ho taky, protože potřebujete zjistit, co je dobrý :)

Zdroj

 Suroviny:
  • 3 vejce
  • 180 g moučkového cukru
  • 6 lžic oleje
  • 3 lžíce vlažné vody (případně víc, dle potřeby)
  • 180 g polohrubé mouky
  • 1/2 prášku do pečiva
  • 2 lžíce drobně nakrájených ořechů (lze vynechat)
  • čokoládu nebo čokoládovou polevu na polití, rozinky či lentilky na očka a mašličku kolem krku
  • tuk a mouku na vymazání formy

Žloutky utřete s cukrem do pěny. Přidejte vlažnou vodu a olej. Mouku smíchejte s práškem do pečiva a vmíchejte do žloutků. Nakonec přidejte ořechy a opatrně zapracujte tuhý sníh našlehaný z bílků. Těsto nalijte do vymazané formy a upečte (cca na 180 stupňů, zda je už hotov kontrolujte špejlí). Beránka, po vychladnutí, polijte čokoládou, nebo pocukrujte a přilepte očka.

středa 16. dubna 2014

DIY / Obšíváme...

Dneska si dáme takovou vyšší dívčí. Pokusím se vám ukázat, jak si vyrobit náušnice nebo přívěsek z korálků a kamínku Swarovski. Jedná se o základ techniky zvané beadweaving - tedy česky - šitého šperku.


Materiál a pomůcky:
  • kamínky (Používám Swarovski, protože jsou prostě nejhezčí. Dají se sehnat i levnější napodobeniny, ale vzhledem k tomu, že se originál dá koupit už cca od 10 Kč/ks, nevidím k tomu důvod. Kamínky sežene v e-shopech, nebo v některých korálkových prodejnách pod názvem "rivoli". Nejběžněji se používá velikost 12 mm)
  • drobné korálky zvané rokajl (Velmi doporučuji vykašlat se na to, co jste našly doma po mladší sestře a koupit si korálky TOHO. Zde totiž hodně záleží na tom, aby měly co nejvíce stejnou velikost. TOHO jsou korálky japonské výroby, kde se na to dá alespoň trochu spolehnout. Ještě vyšší level je pak Miyuki, ale ty jsou zase zbytečně drahé. Použít se samozřejmě dají. Domácí směska většinou bohužel ne. TOHO opět seženete v korálkářských obchodech, kamenných i na netu. Jeden balíček vás vyjde cca na 25 Kč a uděláte z něj rozhodně víc než jedny náušnice.) Pro náš účel budeme potřebovat korálky ve dvou velikostech - 15 (malinké) a 11 (stále malinké, ale přesto větší než předchozí)
  • nit (Když už budete v tom nákupu, přihoďte do košíku nit s názvem Nymo nebo S-lon. Jsou pevnější a hladší než klasické, půjde vám to s nimi mnohem lépe. Cívka stojí cca 35 Kč. Většinou beru sílu označenou písmenkem D)
  • jehlu (Hodně, hodně tenkou, aby prošla i tím nejmenším korálkem. V galanterii řekněte, že chcete jehlu na korálky, většinou bývá označena číslem 10 nebo 12. Korálkářské obchody také mají)
  • nůžky
  • náušnicové háčky, kroužky, řetízek... Záleží na vás, jak budete chtít svůj výrobek využít

A jdeme na to...

Ustřihněte si kus nitě. Tak plus minus 50 - 70 cm. Nemusíte to měřit, prostě roztáhněte ruce a střihněte ;)

Obrňte se trpělivostí a navlékněte jehlu. Na konci žádný suk!

Konec nitě si položte na stůl nebo do zubů (slintat povoleno, polykat nikoli) a začněte navlékat korálky velikosti 11 (ty větší). Jejich počet závisí na velikosti zvoleného kamínku. Pro 12 mm šutřík to většinou bývá 28 kousků, ale pozor, nemusí to být pravidlem (i soudruzi z Japonska občas udělají chybu). Přesný počet zjistíte tak, že navlečené korálky vychází po obvodu kamínku. Pěkně si to vyzkoušejte. Ovšem zde platí jedno důležité pravidlo - počet korálků musí být vždy SUDÝ, jinak vám tahle šperková matematika nebude fungovat!

Ano, na obrázku jsou kuličky liché... Vy budete mít sudé!

Jakmile máte korálky navlečené, sesukujte nit. Vznikne vám kroužek. Konec nitě si nechte adekvátně dlouhý (cca 5 cm), ať ho na konci můžete pohodlně schovat.

Počet korálků je zde ilustrační, prosím neberte si to jako mustr

Pokračujem. Nyní přivlékněte jeden korálek (stále velikosti 11) a poté jehlu protáhněte jedním korálkem v základní řadě (kroužku). A tak dále. Pěkně na střídačku, jako cihličky. Přiměřeně utahujte.

Na obrázku neutaženo. Vy utahujte

Až dokončíte celé kolečko, provlékněte jehlu vrchním korálkem - tím v nové řadě, kterou jste si právě vytvořili. Vezměte menší korálek (velikost 15) a pokračujte ve stavění cihliček - ob jedno přidávejte. Na konci se zase posuňte do nové řady a přidejte ještě jedno kolečko. Nezapomeňte stále přiměřeně utahovat. Na konci vám vznikne malá korálková mistička.


Prošijte se vnitřkem korálků zpět do základní řady. Do vzniklé mističky vložte kamínek, třpytivou stranou dolů, do hotové části. Vezměte menší korálky a opět navlékněte dvě řady, čímž se vám kamínek pěkně uzavře uvnitř.

Pokud byste měly pocit, že je kamínek příliš na volno a mohl by vypadnout, je možné, že jste drobné korálky málo utahovaly a mistička se málo zavřela. Nebo jste si zvolily špatný počet korálků v základní řadě a kamínek tam nyní "plandá". Lze si pomoci přidáním další řady nejmenších korálků a zmenšit tím otvor (tedy možnost vypadnutí), nebo prostě zkusit ušít mističku znovu a menší. Pokud naopak kamínek do mističky nemůžete při sebelepší vůli narvat, čeká vás opakování s přidáním dvou korálků do základní řady. Chce to trochu cviku a citu.

Máte-li kamínek pevně obšitý, přichází na řadu zdobení obvodu. Nejjednodušší a nejběžnější je následující: Prošijte se do prostřední řady vedoucí po hraně kamínku. Navlékněte tři menší korálky a provlékněte následujícím v základně. Korálky udělají ozdobnou špičku. Pokračujte po celém obvodu.


Pokud chcete mít na konci výroby náušnice nebo přívěsek je třeba myslet na to, kam přiděláte kroužek k uchycení. Nejlépe je asi do poslední obvodové špičky navléknout prostřední korálek větší, jehož dírkou lze kroužek protáhnout. Doporučuji si to vyzkoušet dřív, než hotové dílo zasukujete, abyste měli šanci, pokud kroužek dírkou nemůžete procpat (cpát s citem), korálek vyměnit.

Máte-li definitivně hotovo, prošijte se někam dozadu, tam se přisukujte k niti mezi korálky (decentně, žádný megachuchel prosím), opět se prošijte někam dál a těsně u korálku odstřihněte. Začáteční cancour, který vás celou dobu otravoval a zavazel, zašijte také dovnitř korálků (stačí projet tak třemi kuličkami) a střih, ozdoba je hotová.

Nyní zavěste na náušnicové háčky, na řetízek, přidělejte na sponku do vlasů, přišijte na kabelku...


Pro lepší pochopení ještě fotopostup (lze zvětšit):

                                                  





Drobná rada závěrem: Pokud se vám nedaří jehlu korálkem protáhnout (nechce se tam vlézt), mějte po ruce jehlu užší, nebo, pokud je to možné, si najděte jinou cestu. Budete-li se snažit jehlu protáhnout násilím (třeba i pomocí kleštiček), je velká pravděpodobnost, že se drobný korálek rozstřelí a vy můžete začít znovu.

Stejnou technikou můžete obšít cokoli placatého... Třeba různé minerály, korálky, žetony do košíku (ne, neptejte se mě, proč byste to dělali) :))

Tohle je pouze základní verze, kterou můžete obměňovat a zdobit dle libosti a fantazie.

Snad byl návod pochopitelný, pokud ne, ptejte se. Nebo googlete, jistě najdete podobných návodů hromadu. Pokud se raději učíte praxí, na téma obšívání rivolek se konají i kurzy.

Verze pro lenochy: Jednoduše si kupte kovový komponent, kamínek a slepte to. Budete mít sice jen šutr bez korálků, ale práci máte asi tak na 15 vteřin.


Prosím, abyste návody nekopírovali a nešířili dál. Stojí za nimi spousta práce a dávám si záležet, proto bych nerada, kdyby volně létaly internetem. Zde jsou vám vždy k dispozici. Děkuji za pochopení a respektování této prosby.